Jsou flexibilní pracovní podmínky v Evropě skutečně flexibilní?

Posted on 11/12/2017
DISCLAIMER: this article is older than one year and may not be up to date with recent events or newly available information.

Duncan Greenwood, Vice President, End User Computing, VMware EMEA

Proč navzdory předpovědím, že se práce na dálku stane zcela běžnou praxí, se tak neděje? Proč se původní vidina toho, že se práce od devíti do pěti stane minulostí, rozplývá? Proč v době, kdy jsme obklopeni – a někdy téměř zavaleni – technologiemi, které bezprecedentním způsobem usnadňují komunikaci a přístup k informacím, zůstávají lidé v celé Evropě dennodenně stát v ranních dopravních zácpách?

Mnoho podniků podniká vstřícné kroky, které mají umožnit větší flexibilitu ve volbě pracovní doby a pracovního prostředí. Prospěch by z toho měl v mnoha případech podnik i zaměstnanci, ale často se jedná o utopii, která vede k napětí mezi oběma stranami.

Flexibilita práce byla zamýšlena jako způsob, jak umožnit vykonat víceméně stejnou práci ve stejném objemu odjinud a jindy, s větším komfortem, nikoli jako pružné navýšení počtu hodin. Existuje však riziko, že bude zaměstnavatel brát zaměstnance jako snáze kontaktovatelné a mobilnější a ve výsledku nebude práce fakticky nijak ohraničená?

Evropské podniky přistupují k zavádění flexibilních pracovních podmínek různým způsobem. Na začátku tohoto roku zavedla Francie opatření proti rozmáhajícímu se nešvaru moderní doby – firemní e-mailové komunikace mimo pracovní dobu. Byl schválen nový předpis, který stanoví, že podniky s více než 50 zaměstnanci mají povinnost sjednat „právo na odpojení“, tedy dobu, kdy zaměstnavatel nebude požadovat, aby byli pracovníci dostupní po e-mailu.

Hned za hranicemi, v Německu, 38 % zaměstnanců často pracuje flexibilně a dalších 32 % pracuje flexibilně občas[1]. Automobilka Volkswagen je často uváděna jako příklad úspěšného zavedení flexibilních pracovních podmínek, kdy zaměstnancům se služebním mobilním telefonem nejsou v určitém časovém úseku mimo pracovní dobu doručovány pracovní e-maily.

Na druhém konci škály stojí Velká Británie, kde každý zaměstnavatel musí posoudit požadavky na flexibilní pracovní podmínky od zaměstnanců, kteří odpracovali nejméně 26 týdnů – ale nemusí takovému požadavku vyhovět. Možná proto není žádným překvapením, že britské podniky, které lpí na pevné pracovní době a osobní přítomnosti na pracovišti, mnohdy zaostávají za podniky z jiných evropských zemí.

I Británie však dochází k určitému posunu. Iniciativa Chytřejší práce (SMI) si klade za cíl vydobýt pro více než 200 tisíc zaměstnanců 200 firem flexibilní pracovní podmínky. V červenci 2017 iniciativa SMI vyzvala manažery podniků, aby se k ní připojili a motivovali zaměstnance pracovat v prostředí a v době, jaká jim vyhovuje nejlépe, namísto pevného místa u psacího stolu v kanceláři.

Pokud nejsou flexibilní pracovní podmínky vaší prioritou, zvažte, jaké může mít neexistence takové možnosti dopady na vaši atraktivitu jako zaměstnavatele. Podle výzkumu společnosti Deloitte jsou flexibilní pracovní podmínky pro každého desátého vysokoškolského absolventa rozhodujícím faktorem při zvažování nabídek práce. Mohou pro vás být účinným nástrojem, jak přilákat a udržet schopné pracovníky v situaci, kdy zejména mladší generace chce mít možnost pracovat způsobem, jaký si zvolí.

[1] http://www.polycom.com/content/dam/polycom/common/documents/whitepapers/changing-needs-of-the-workplace-whitepaper-enus.pdf


Category: Business, Mobility

Tags:

Related Articles

No related posts found

Comments

No comments yet

Add a comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*

This site uses cookies to improve the user experience. By using this site you agree to the privacy policy